Paní na úklid - jak jsem si splnila sen

Paní na úklid byla mým dávným snem. Mít tak někoho, kdo mi jednou týdně pomůže s úklidem, udělá takový ten otravný kompletní úklid domácnosti a já bych pak už jen udržovala. Místo neustálého a nikdy nekončícího smejčení jít raději ven s Emi a svěřit svou domácnost někomu jinému, kdo se o ni postará. Jak jsem psala, snila jsem o ní dlouho, ale celá řada předsudků mi bránila v tom posledním kroku, někoho si najít. K těm předsudkům, říkala jsem si, že paní na úklid je jen pro bohaté a že já nejsem přeci žádná lenoška - uklízím v podstatě každý den, také vařím a peru a žehlím prádlo. Ale mám pocit, že by to chtělo vzít víc z gruntu. Valím před sebou tisíc drobností, které by bylo dobré doma uspořádat, pořádně vydrhnout, popř. nejlépe vyhodit. A hlavně, vím, že jsem přesně ten typ, který potřebuje nad sebou tak trochu bič a právě taková paní na úklid, která pravidelně přichází ke mně domů a vidí i ta schovaná zákoutí mého bytu, by mohla být tím správným bičem. A co si budeme povídat, je nutná moje účast. Pokud chci vyžehlit prádlo, musím ho mít vyprané a usušené, pokud chci umýt např. kuchyň, je nutné mít uklizené nádobí v myčce a poskládané hračky z podlahy. Byla jsem si tedy vždycky jistá, že hledám do svého domu pomocnici, někoho, kdo bude sdílet ten nikdy nekončící koloběh se mnou a pomůže mi. Nikdy jsem si nepředstavovala, že kompletně zanevřu na úklid a budu si jen válet šunky. 

A náhoda minulého měsíce, kdy jsem po úklidu koupelny dva dny nespala z bolesti břicha a opravdu vážně se obávala předčasného porodu, mě vyburcovala a já se rozhodla splnit si svůj sen. Nejprve jsem si na internetu našla všemožné diskuse a hodiny a hodiny pročítala zkušenosti jiných žen. Dalším krokem bylo obhájit svůj nový nápad před manželem. Ten ale k mému překvapení nenamítal vůbec a nechal to zcela na mě. No a poslední, důležitý krok - někoho najít. Měla jsem představy, že by bylo ideální, aby to byl někdo z blízkého okolí, spolehlivý, pracovitý...no prostě taková paní Kekulová:-). Nakonec mi k nalezení opět přispěla náhoda a já ji našla v podstatě okamžitě.

Týden před prvním domluveným úklidem jsem v podstatě nedělala nic jiného, než uklízela. Najednou jsem všude viděla nedostatky, které přeci chudák paní na úklid nemůže dělat za mě a jak jsem psala, ještě ani nepřišla a já už měla nad sebou bič, který mě hecoval k činnosti. Například jsem se vyhecovala a vyprala kompletně všechno prádlo a když jsem viděla tu hromadu, tak ho raději i vyžehlila. A odměnou za mé horečné přípravy mi byl následující týden úžasný pocit z dokonale uklizeného bytu. Protože já sice uklízela, organizovala, třídila a vyhazovala, ale přesto jsem, stejně jako vždy, některé věci přehlédla, nechtěla vidět, odsunula. A najednou přišla ta skvělá žena a všechny ty resty za mě udělala. Řeknu vám, že to byl tak úžasný pocit, že jsem v noci nemohla spát nadšením. Jediné, co kalilo mou radost, byla obava, že mi paní na úklid, teď, když jsem ji konečně našla, zase uteče. A tak jsem se celý týden poctivě snažila udržovat vše, co ona uklidila tak, aby se při další návštěvě nezhrozila a chtěla mi pomáhat dál. 

Vydaných peněz nelituji, naopak si troufám říct, že jsou to jedny z nejlépe investovaných prostředků poslední doby. Chodím po bytě a nadšeně si prohlížím jaké to tu mám hezké, jak to tu voní...něco jako na Vánoce, když se vrhnete na vánoční úklid. A mě se splnil sen, já mám teď Vánoce každý den.