Smůla s názvem neštovice

Blíží se termín naší dlouho plánované dovolené, na kterou se těším snad od Vánoc. Večer před spaním si plánuji co vezmu s sebou, vidím samu sebe v nových bikinách (na koupi je samozřejmě dost času), štíhlou (na diety je času ještě víc) a opálenou (pojedu tam přeci už opálená - to jasné ne?). Do omrzení si přehrávám scénu z letiště, jak vystupujeme z letadla, zhluboka se nadechneme a cítíme tu typickou vůni moře ve vzduchu. Ách, konečně dovča! 
Ovšem jak už to bývá, když se člověk na něco příliš těší a moc dopodrobna si maluje detaily, realita bývá zpravidla dost odlišná. Já osobně jsem ještě ani nevystoupila z letadla a už teď mám pocit, že se mi ta idylka nějak zvrtává. Tak třeba ty plavky. Mám je, jsou krásné, modré a třpytí se. Ale moje prsa se tam nějak najednou nevejdou. Dietu jsem držela usilovně od Vánoc takřka nonstop. Poctivě shozená dvě kila jsem zvládla nabrat za poslední týden. Mám šílený hlad (nechutenství bohužel nevydrželo). 

No ale nevadí. Nadšení mě zatím neopouští, beru to pozitivně. Aspoň na té dovolené budu moc beztrestně konzumovat vše z široké nabídky All in (pokud tedy přežiji let). Jen přemýšlím, jak se zabalím do dvou kufrů s váhovým limitem 30kg. Tedy ne jen já, ale i manžel a Emi. Vloni jsem s sebou táhla pro Emi všechno jídlo. Letos plánuji jen sunar a pár obědů. Ale někam musím přeci jen nacpat balík plenek (nočník s sebou ani brát nebudu, většina pokusu stejně končí vedle něj, takže je to zbytečná zátěž). A tak raději vezmu velké balení Bepanthenu Care mast, aby Emi neměla opruzeniny v tom teplém počasí a já si s ním můžu mazat vnitřní stranu stehen, až budu nosit sukně. No a na zklidnění pokožky po slunění zase určitě vezmu Bepanthen krém. Emičce jsem koupila krém s faktorem 50. Dále pak šampony, kondicionéry, milion triček, koupací pomůcky a všechny ty nezbytnosti, které člověk s sebou na dovolenou vždy tahá a pak je vlastně ani nepotřebuje.

Kufry mám zabalené a dovolená může začít. ALE, má to háček. Emi se nám dnes osypala a lékařka potvrdila, že máme neštovice! Takže dovolená se nekoná, storno zájezdu proběhlo úspěšně a mě nezbývá, než oči pro pláč. Můžu jít vybalit kufry a koupit tekutý pudr. Místo slunění u moře nás čeká minimálně deset dní karantény doma bez čerstvého vzduchu, přátel a moře:-(. Ach jo, to je ale pech! 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Neštovice a mazání - co zaručeně funguje?

Obrázek
Celý minulý týden jsem se zaměřila na hledání nejúčinnějších mastí, gelů, pudrů a jiných přípravků na naše neštovice. Hledala jsem na mamawebech a poctivě pročítala všechny diskuse na dané téma. Neštovice se mají mazat, za nás to bylo většinou tekutým pudrem, ale dnes existuje celá řada dalších přípravků a matky i odborníci se často v názorech na ten nejlepší liší. A tak se moje malá Emi stala pokusným králíkem. Pokyny od paní doktorky byly jednoduché - natírejte buď genciánkou, nebo tekutým pudrem. Po tekutém pudru jsou větší stroupky. A tak jsem z počátku zvolila genciánku. Měli jsme doma vše modré, Emi má nový stříbřitý přeliv alá důchodkyně a pupínky vypadaly dobře. Mohly dýchat a svědění první dva dny nás netrápilo. Pro jistotu jsem podávala preventivně fenistilové kapičky. Třetí den se výsev pupínků zastavil a začaly se na prvních neštovicích tvořit stroupky. A přišlo také svědění - zvláště v noci. Na internetu jsem se v jedné diskusi dozvěděla o gelu na neštovice - Vira sooth
Další informace

In line brusle s kočárkem - jde to, jen zbytečně neriskujte

Obrázek
Najít sport, při kterém se účinně hubne, bude vás to bavit a ještě jej můžete provozovat se svým dítětem není jednoduché. Nekonečné procházky parkem mě záhy omrzely a hlavně jsem měla pocit, že to příliš nefunguje. Chtělo to něco víc energeticky náročného, zábavnějšího a hlavně něco, při čem opravdu budu hubnout! Chvíli jsem zkoušela cvičení podle internetu. Taková Jillien Michaels se zdála jako ideální - zvláště její třiceti denní program. Když jsem překonala všechny osobní překážky, jako je lenost, připojení k internetu, podložka a malé jednoruční činky a vrhla jsem se v aerobním dresu na svou každodenní lekci (říkala jsem si, že když se obléknu, bude mě to třeba i více bavit), jako na potvoru se Emi vzbudila a začala se s hlasitým rykem vyžadovat mé pozornosti. A zkuste si skákat v rytmu, nahoru dolu v potu tváře a do toho pokřikovat na řvoucí mimi v kočárku, že už to skoro bude, že zbývá jen dvacet minut. Přiznám se, že se mi nepovedlo tu půlhodinovou lekci odcvičit celou ani jedn
Další informace

Indiánská metoda v praxi

Obrázek
O indiánské metodě, neboli odplenkování podle indiánů jsem poprvé četla, když bylo Tomáškovi zhruba rok a přišlo mi to jako bezva nápad. Super, nic na tom není. Prostě ve dvou letech sundám plenku, vysvětlím, že se čůrá na nočník, nebo záchod a za pár dní jsou plenky úspěšně minulostí. Vzhledem k tomu, že je Tomášek narozen v lednu, rozhodla jsem se počkat na jaro. A tak od března, zhruba s čtrnácti denními intervaly zahajuji své pokusy zbavit Tomáška plenky. Překvapivě vždy v pondělí. Nejprve umyji nočník od prachu, slavnostně ho postavím doprostřed obýváku a vážným tónem k němu promlouvám. Ne k nočníku, ale k Tomáškovi, i když o pár minut později mám pocit, že kdybych promlouvala k nočníku, mělo by to stejný efekt. Poté, co v deset dopoledne svlékám třetí tepláky i s ponožkami a obsah slipů vyklepávám do záchoda, mé nadšení začíná upadat. Důležité je zůstat v klidu, hlavně aby se Tomášek nějak nezablokoval. A tak si Tomášek dál vesele čůrá všude možně a já jen trnu, aby to trefil ra
Další informace