Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2013

"Nenechávej spát Emičku s vámi posteli, bude rozmazlená!"

Obrázek
Již do porodnice jsem šla s tím, že Emi bude spát se mnou v posteli a tak jsem vybavení ložnice postýlkou ani tak moc neřešila. Aby se neřeklo, půjčila jsem si od kamarádky mini postýlku s tím, že klasickou, velkou, budu pořizovat až později. Tolikrát jsem slyšela ze všech stran okřídlené jen si ji nauč a pak se z toho zblázníš, bude rozmazlená a nebude ti chtít spát sama. Nevěřila jsem tomu. Proč by mělo být mé dítě rozmazlené proto, že se v noci bude ke mně moci kdykoli přitisknout, nebude vystavené zbytečnému stresu ze samoty a v neposlední řadě, proč bych já měla kvůli kojení pokaždé vstát z postele a jít někam do křesla, když stačí nabídnout prs a spát dál. Vždyť nám sama příroda nabídla tak jednoduché řešení v podobě kojení, tak proč si ho zbytečně komplikovat? 

V Neratovické porodnici šlo vše podle plánu, považovalo se tam za přirozené, že mám své dítě neustále u sebe a pojízdná postýlka se ve většině případů používala jen pro převážení miminka po oddělení. Ani jsem si neuvědo…

Vítání občánků

Obrázek
Máme za sebou vítání občánků ve městě Čelákovice a navzdory parnému počasí to dopadlo skvěle. Atmosféra byla sváteční, celý průběh byl velmi dobře zorganizovaný a jak už tomu u podobných akcí bývá, ani jedno oko nezůstalo suché. 
Již několik let sleduji párkrát do roka hromadnou fotku z vítání občánků v místním zpravodaji a říkala jsem si, že to snad není ani možné, že tam tentokrát budu i já. Byla jsem nervózní jak před odjezdem na dovolenou, od brzkých ranních hodin jsem se převalovala v posteli a přemýšlela co si kdo vezmeme na sebe, jak načasovat Emičky krmení aby byla klidná a hlavně vše stihnout včas a v pohodě. A ještě k tomu s vidinou veřejné fotky, kterou uvidí snad každý v Čelákovicích. Poté, co jsem se třikrát převlékla, nakrmila Emi, která se polila čajem, převlékla ji tedy do jiných šatičků a vyžehlila tatínkovi košili, jsme konečně vyrazili. Vítání jsme pojali velmi slavnostně a tak jsme pozvali babičky a dědy s naplánovaným programem přes oběd a poté koupání v bazénu u …

Mateřská dovolená naruby: Hubnutí po porodu není snadné, jak na to?

Mateřská dovolená naruby: Hubnutí po porodu není snadné, jak na to?: Mé břicho v sedmém měsíci Těhotenství je často označované jako nejkrásnější období v životě ženy. Píše se o toužebném očekávání...

Můj boj s těhotenskými kily

Obrázek
Po porodu mi nějaký čas trvalo než jsem si uvědomila, že mé tělo odvedlo za uplynulých devět měsíců obrovský kus práce. Prošla jsem si velmi náročným obdobím těhotenství, kdy jsem na jednu stranu pociťovala radost z rostoucího bříška a na druhou stranu se trápila, zda nepřibírám náhodou moc a jak to potom všechno zase zpátky zhubnu. Největším překvapením pro mě bylo, když jsem pár týdnů po porodu zjistila, že moje fyzička je na bodu nula. A to jsem přitom byla celé těhotenství aktivní, jezdila jsem na kole, cvičila aerobik a chodila na procházky. Rozhodně jsem nepatřila mezi ty těhule, co složí ruce do klína a jenom kynou. Přesto jsem musela minimálně čtyři měsíce počkat, než jsem se aspoň částečně vrátila do původní kondice a začala se opět cítit sama sebou. 

Moje rada zní: v šestinedělí nepospíchejte! Trápilo mě, že nemůžu dopnout své původní džíny, ačkoli se zdálo, že břicho je pryč. Vyplatilo se mi být trpělivá a dát na rady starších a zkušenějších, protože pánev se
po celou dobu…

Zázrak jménem Bepanthen, aneb proč jsem se stala Ambasadorkou Bepanthenu.

Obrázek
Bepanthen je jeden z mála výrobků, které jsem objevila až s příchodem Emi na svět a pokaždé mi tato zázračná mast zachránila doslova kůži. Při nákupu výbavičky v lékárně mi lékárnice přihodila malé mini balení Bepanthenu se slovy, že tato mast se vždycky hodí. Pro její praktické balení jsem tubičku přihodila do kosmetické taštičky do porodnice. Až téměř za pochodu jsem se dozvídala, jaký zázrak malá tubička obsahuje a k čemu všemu se mi může hodit.

Na popraskané bradavky Vysušené a kojením podrážděné bradavky byly problém už v porodnici. Na obalu bylo napsané, že je určen mimo jiné k ošetření namáhaných prsních bradavek. V porodnici jsem si je tedy mazala Bepantenem po každém koupání a kojení. Kdybych si tenkrát uvědomila, že mě prsa nebolí právě díky mazání, nepřestala bych. Bohužel jsem však po příchodu domů zapomínala mazat a během týdne se mi objevily krvavé prasklinky, které při každém kojení nesnesitelně bolely. Trvalo tři týdny usilovného léčení, než se bradavky zahojily natoli…

Pravidelnost šetří čas, aneb chce to time management i na mateřské

Obrázek
V době před otěhotněním jsem vždy žila velmi aktivně, pravidelně jsem sportovala, vedla jsem dvakrát v týdnu kroužek dětského aerobiku, studovala angličtinu a kromě toho, že jsem pracovala na plný úvazek, zvládala jsem navíc všechny domácí práce a ještě mi zbýval čas na kadeřníka a kosmetiku. V době těhotenství jsem se těšila na mateřskou dovolenou a představovala si, jak aktivně vyplním toto krásné období a naučím své dítě mnoho nového a zajímavého.


Dnes je Emi pět měsíců pryč, celý můj život se uzavřel jen do časově omezeného prostoru mezi kojením, kdy se rychle snažím něco vyprat, vyžehlit, uvařit. Večer usínám při předčítání pohádky a musím se přiznat, že ke kadeřníkovi jsem ještě zajít nezvládla. Rozhodla jsem se, že takhle to ale dál nejde. Ačkoli své dítě miluji nade vše, nemůžu přeci žít jen pro něj a na sebe kašlat.
Děti pro správný psychický vývoj potřebují opakující se rituály, pravidelnost a důslednost. Ale nejen děti uklidňuje přesně naplánovaný časový harmonogram, kteréh…

Hubnutí po porodu není snadné, jak na to?

Obrázek
Těhotenství je často označované jako nejkrásnější období v životě ženy. Píše se o toužebném očekávání, o smysluplném naplnění ženskosti a období pohody a radosti. Už však mnohem méně zmiňují odborné publikace fakt, že rostoucí bříško a měnící se postava je pro většinu z nás noční můrou. Já sama jsem v prvních měsících těhotenství  ani tak těhotně nevypadala, jen mi rostlo a rostlo vše od pasu nahoru i dolů, včetně tváří a kotníků. Toho vytouženého „mateřského bříška“ jsem se dočkala až někdy v osmém měsíci těhotenství. A sotva jsem se povznesla nad to, že tloustnu, smířila se svou změněnou postavou a začala si užívat pohled na své mateřstvím obohacené tělo, přišel porod. A byla jsem opět tam, kde jsem byla. Jen už nebylo na co se vymlouvat. Stejně jako jsem devět měsíců předtím radostně vítala své břicho a povzbuzovala ho, aby rostlo, najednou jsem toužebně očekávala, kdy se zase ztratí. Bohužel nepatřím mezi ty šťastné, které odcházejí z porodnice v džínách ze střední školy a ani koj…